Barok v Praze - historický kontext
Barokní architektura se v Praze rozvinula zejména v 17. a 18. století jako součást protireformace a rekatolizace českých zemí. Církev využívala pompézní barokní styl k oslovení věřících a zdůraznění moci katolické víry.
Pražské barokní kostely vznikaly často na místech starших gotických či románských staveb, nebo byly tyto starší kostely barokně přestavovány. Výsledkem jsou stavby, které kombinují různé architektonické slohy, ale s převažujícím barokním charakterem.
Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně
Tento chrám je považován za nejkrásnější barokní kostel v Praze a jeden z nejvýznamnějších v celé střední Evropě. Stavbu zahájil Kryštof Dientzenhofer v roce 1703 a dokončil ji jeho syn Kilián Ignác Dientzenhofer v roce 1755.
Kostel se vyznačuje monumentální kupolí vysokou 79 metrů, která dominuje panoramatu Malé Strany. Interiér zdobí freskomalby Johanna Lukase Kraackera a bohatá štuková výzdoba. Zvláště působivá je kopule s freskami znázorňujícími oslavu sv. Mikuláše.
Kostel sv. Karla Boromejského
Tento jedinečný kostel na Karlově náměstí navrhl Kilián Ignác Dientzenhofer v letech 1737-1746. Je to jediný kostel v Praze s eliptickým půdorysem, což je typický prvek vrcholného baroka.
Fasáda kostela je zdobena dvěma věžemi a monumentálním portálem. Interiér osvětlují velká okna, která vytvářejí dramatické světelné efekty. Hlavní oltář zdobí obraz sv. Karla Boromejského od Petra Brandla.
Kostel Panny Marie Vítězné
Tento kostel na Malé Straně je proslulý především díky soše Pražského Jezulátka, ale architektonicky představuje zajímavý příklad raně barokní architektury. Byl postaven v letech 1611-1613 pro německou luterskou obec, ale po bitvě na Bílé hoře byl předán karmelitánskému řádu.
Kostel má jednoduchý obdélníkový půdorys s polygonálním presbytářem. Jeho význam spočívá především v duchovní tradici a poutnictví spojeném s Pražským Jezulátkem.
Charakteristické prvky pražského baroka
Architektonické prvky
- Konkávní a konvexní plochy - typické pro barokní fasády
- Bohatá plastická výzdoba - sloupy, pilastry, římsy
- Cupule a kopule - často dominující prvky
- Dramatické osvětlení - hra světla a stínu
- Zlatý a bílý interiér - typické barokní barevné schéma
Umělecká výzdoba
Pražské barokní kostely jsou proslulé svou bohatou uměleckou výzdobou. Mezi nejvýznamnější umělce patřili:
- Petr Brandl - malíř, autor mnoha oltářních obrazů
- Jan Lukáš Kracker - malíř fresek
- Matyáš Braun - sochař, tvůrce mnoha barokních soch
- Ferdinand Brokoff - sochař, autor soch na Karlově mostě
Kostel sv. Jakuba Většího
Tento gotický kostel byl v barokním období významně přestavěn a získal novou výzdobu. Je proslulý svou akustikou a častými koncerty vážné hudby. Interiér zdobí více než 20 oltářů s bohatou barokní výzdobou.
Zvláště pozoruhodný je hlavní oltář s obrazem Umučení sv. Jakuba od Václava Vavřince Reinera. Kostel má také nejdelší chrámovou loď v Praze po katedrále sv. Víta.
Kostel sv. Tomáše
Tento augustiniánský kostel na Malé Straně prošel barokní přestavbou v 17. století. Je známý svými kvalitními koncerty a historickými varhany. Interiér zdobí obrazy Petra Brandla a Václava Vavřince Reinera.
Význam pražských barokních kostelů dnes
Pražské barokní kostely představují nejen významné architektonické památky, ale také živá centra duchovního života. Mnohe z nich slouží jako koncertní síně, kde se pravidelně konají koncerty klasické hudby, což umožňuje návštěvníkům prožít jedinečnou atmosféru těchto nádherných prostorů.
Pro turisty a milovníky architektury představují tyto kostely nepostradatelnou součást poznávání Prahy. Každý z nich má svou jedinečnou atmosféru a příběh, který vypráví o bohaté historii města.
Závěr
Barokní kostely Prahy jsou nejen architektonickými skvosty, ale také živými svědky duchovní a kulturní historie města. Jejich návštěva nabízí jedinečný pohled do světa barokního umění a architektury, který kontinuálně inspiruje návštěvníky z celého světa.